BBP 3 - 2022 - Vranovský žleb

Tak nám nasněžilo. Brněnští silničáři velice chytře zatarasili Caddynce výjezd, a tak čas na pořádné rozběhání před závodem padnul při odklízení sněhu. Věděl jsem ale, že jsem jediný reprezentant našeho týmu, který se chce účastnit závodu, takže nějaké rušení nepřipadalo v úvahu.

Do Vranova jsem přijel tak tak. Trochu jsem se rozklusal, pozdravil se s Pepou a Honzou a najednou byla minuta do startu. Všudypřítomný sníh nevěstil nic příjemného. První kilometr do Vranova je po asfaltu. Tam to ještě šlo. Ale potom to začalo. Neustálé boření se do toho bílého zla a nemožnost pořádně ze špičky zabrat byla zcela nová závodní zkušenost. Legendární schody ke kostelu Narození Panny Marie měly asi 15 cm udusanou vrstvu sněhu. Většinu závodu jsem tak hledal techniku došlapu, která by mi umožnila vykonávat pohyb, který by alespoň trochu připomínal běh. Grotesknost celého martýria dokreslili nevěřícně přihlížející běžkaři. Po druhém okruhu jsem se začal těšit na asfaltový finiš. Zcela vážně jsem si myslel, že doběhnu s horším časem než minulý rok. Ale nakonec tam bylo zlepšení o 7,5 minuty.